aktualizované: 12.07.2024 12:54:47 

S VESEĽOU MYSĽOU A NIKDY INAK. SYNAK...

Adventní počítání
 
Ludmila Brožíková
 
 
                             A d v e n t n í  p o č í t á n í…..
 
 
 D á r k y
 
 
 Nedávej mi nic
 stačí jen příslib dlaní
 a oči které nebudou
 hledět na hodiny
 
 a pořádný kus touhy
 z bochníku lásky ukrojený
 nedávej mi nic
 jen zabal do balíčku věty
 
 vysněný kus touhy
 z bochníku lásky ukrojený…
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 Ano, v čase padající vody místo očekávaných hvězdiček sněhu ze zachmuřeného nebe, nálady-nenálady do všeho a do ničeho, divných chřipek, fanfarónských snů i zamlklého smíření se  během dnů člověk proměňuje. Přizpůsobuje. Starodávné zvyky volají po zachování, ale je tu nový, jiný, uspěchaný  čas a my jsme z toho dvojího působení zmateni.  Víme, co bychom měli dělat a přesto nekonáme, co bychom měli napravit a nenapravujeme, děláme v duši pokání, pořádek, dáváme si předsevzetí, protože víme předem, že ta novoroční se  každoročně sama od sebe rozplynou nesplněna během několika všedních dní dalšího roku. Jako hospodyňka, která obhlíží, odkud začít, ač ví, že jsou její představy nereálné.  Výmluva se vždycky najde…..
 
 
 
 
I můj letošní rok se značně proměnil, posplétal nečekaně události, přinesl velké rodinné starosti, přibylo jiné, neplánované, dlouhodobé a nimravé práce, pak nájemníci nade mnou mi pilně několik měsíců vyplavovali byt, strop a stěny připomínají mapu světa, do Vánoc musím vymalovat aspoň kuchyň, a já letos sama sobě připomínám pod ranami osudu mlžnou mátohu. Pláčem nic nespravím, dohadováním s nimi už vůbec ne, po delším bezradném a
neveselém sezení mne napadlo – než seženu malíře, zhotovím pro pár dobrých duší vánoční aranže. To mi vyčistí hlavu, probudí z předchřipkové letargie, udělám někomu radost. Po vyčištění jednoho okna jsem téměř propadla beznaději – celou noc poté lilo jako z konve a okna nabrala předchozí podobu. Tak nic, okna počkají až na nejtěsnější čas před Štědrým dnem. Když nemá rozum staletý  čas, musím se přizpůsobit svými starodávnými zvyky já. Bůhví, co všechno bude ještě s oteplováním planety postupně jinak – ale do bytu ty „novinky“ nepustím.      
 
 
 
 
 
Posílám Vám pozdrav ve formě mých letošních vánočních rukodělných představ, něco ještě stačíte sami vyrobit, jiný si některou z nich po ten adventní a vánoční čas dá jako tapetu na obrazovku počítače, jiný ji připojí k  e-mailovému dopisu  přátelům, divuplný čas po předcích si připomeneme aspoň  takovouhle drobností. Budeme se všem těm pohádkovým zvykůmnašeho dětství snažit zachovat co nejvíc prostoru.  Do Vánoc se přes počítač ještě každý týden uvidíme. Pošlu pokaždé pár obrázků. A v mezičase buďme pilní, nassávejme vůně hotového cukroví, spočítejme, zda jsme na někoho s dárkem nezapomněli, neopomeňme chválit - avůbec – to hlavní – buďme na všechny ty očekávané chvíle především zdraví, dobří, a Vánoce přivítejme v plném počtu!
 
                                                              x   x x