XV | KGB - KLUB GERIATRICKÉHO BRATSVA

XV...

Ludmila Brožíková

V í t e j t e p o p a t n á c t é…

Největší věc

Která se může člověku stát

Je mít někoho rád

A nejkrásnější věcí je

Neztratit jeho důvěru….

(Mně neznámý autor)

Konec prázdnin, delší ranní probouzení, podvečerní, prodlužující se červánky, pomalé našlapování blížícího se podzimu. Tiché, nenápadné zrání přírody (i některých lidí), po špičkách blížící se vnitřní harmonie duše. Pro mne se podzim stává dny, kdy někdy uvnitř duše či srdce začnou naléhavě pracovat neviditelné starodávné váhy, jež neúprosně vypoví o přínosech i ztrátách uběhlých měsíců, nesplněných snech i nových nadějích. Čím dál méně lidí si uvědomuje, že nejcennějším na světě je zdraví a otevřené, pevné, neselhávající vztahy. Duševní blízkost někoho, komu můžeme věřit jako sobě, člověk, který dává jistotu, že Vám porozumí a „neprodá“ Vás za pohodlnost svědomí, kterému se nechce samostatně myslet. Málo z nás dostane od života takový dar, o to je cennější.

Zpytavé myšlenky ke mně přichází, když někdo, komu jsem věřila, nečekaně selže. V takových chvílích se tím těsněji přimykám k přírodě, knihám, hudbě, prověřeným jistotám života. i zpytování vlastní duše. Novou sílu hledám v tvorbě čehokoliv, co potěší i ty druhé. Je mi, jako bych po namáhavém dni složila pokorně ruce do klína a poděkovala za nepromarněný den.

Když myslím na to, co ve mně nadcházející podzim vyvolává, myslím tak trochu i na Vás, kteří nenecháváte lhostejně protékat dny mezi prsty jako vodu. Podzim láká k vycházkám do luk, lesů, sadů. A přebohatě nabízí! Zajímavé větvičky, plody, šišky, šípky, skořápky, oříšky, prasklá pouzdra chlupatých kaštanů, rozpuklé bukvice…..je toho moc, co můžete k výzdobě svých domovů na Vánoce spotřebovat. Teď je čas na to, chodit na procházky s košíkem a ty poklady odnášet domů. Smrkové, borovicové a vůbec všechny šišky nesmí „přezrát“, moc by se otevřely, část jich nechte v chladu, polouzavřené někde v přítmí a chladu. Začněte chodit po obchodech. Super a hypermarkety se každoročně předhání v tom, kdy nastartují vánoční hon na zákazníky. Vyloží na pulty a do regálů to nejlepší, aby Vás nalákali ke koupi. Najdete poklady, které už v prosinci nebudou k mání. Udělejte si originální výzdobu svých příbytků sami, o to krásnější bude. Dáte do ní svou duši. Když ne Vy, tak děti, babička, teta, hodná sousedka a jejich šikovné ruce. Jen nezapomeňte, že materiálově patří své k svému.

S létem se dnes rozloučíme košíkem pod číslem 31, D a r y p ř í r o d y . (28x37 cm).

Bude to naše poděkování létu za plody polí, luk, zahrad i moří. Až bude za pár týdnů venku skučet Meluzína a padat bělounký sníh, přivolá nám vzpomínky na letní slunce, vodu, vycházky do přírody.

A už jsme u opravdového prosince, adventu i starověkého slunovratu. Každý ho slaví jinak, někde se ctí tradice, jinde nový duch doby, někdy proklouzne i snaha se vánočním návštěvám předvést originalitou, nezvyklostí, popřením tradic. To všechno tu dnes bude pro porovnání. Mluvili jsme o sbírání přírodní výzdoby, aby měla ty správné tvary.

Vazba pod číslem 42 (60x29cm) s názvem M y s l i v e c k é v á n o c e ...

vzala za vděk i krásně tvarovanou větvičkou, jen ji nezapomeňte postříkat lakem, dvojnásob tak vynikne a zdůrazní tu ostatní výzdobu. Lak vlastně použijte všude, kde chcete, aby něco vyniklo, nevypadalo omšele, zaprášeně. A především nelakujte každý kousek výzdoby zvlášť! Až uznáte, že je všeho tak akorát, teprve potom celou, hotovou vazbu přestříkněte najednou!

Rozkvetlé vánoční hvězdy si to vyžádaly, kupují se pro štěstí.

Jak ty červené na zeleném podkladu, tak růžová v košíčku si žádají něčím atraktivním podtrhnout. Na korpusu to udělaly pozlacené kuličky a síťovaná široká kovová stuha, v košíčku zlatá větvička. Bohužel, kovové zlaté stuhy v tomto provedení, jaká je na smrkovém korpusu, už dnes neseženete. Dovážely se tehdy z NSR. Bude proto třeba velmi opatrně volit takovou, aby „nezastínila“ všechno ostatní. Ani exotický košíček už asi nikde nebude v prodeji, ale umím si tuhle vazbičku představit i v jiném. Dokonce ve vhodné vázičce, která nebude ničím zdobená, jen elegantní.

Dnešní poslední ukázkou jsou V á n o c e - L u x u s. Mají číslo 39 a rozměry 65x43 cm.

Navštívila mne tenkrát paní z jiného města, která viděla nějakou jinou moji práci u své známé. Měla je o svátcích navštívit rodina příbuzných z Německé spolkové republiky, dlouhé roky se neviděli, chtěli se tedy i patřičně „předvést.“ V pokoji měli nádherný starý, historický nábytek po babičce, co kousek, to unikát. Mezi těmi uměleckými kousky byl solitérní stolek s jemňounkou, hedvábnou dečkou (objednavatelka přinesla barevné fotografie, abych si mohla udělat přesnou představu, o co jim jde) a na ten chtěli umístit něco neobvyklého, jen na tu dečku položit, ne dát do vázy. Měl to být kousek, který upoutá pozornost hned z pohledu ode dveří pokoje. Křehkost aranže trochu ztlumila celistvá široká brokátová stuha s vetkanými zlatými hvězdičkami.

Příště nás čekají i jiná ztvárnění, nebude chybět ani modrá se stříbrem v moderním provedení.

Dnes se s Vámi rozloučím nejen úsměvem, ale i začínající radostí z harmonického podzimního období. Za týden nashledanou!

S VESEĽOU MYSĽOU A NIKDY INAK. SYNAK...